uploads/aktuality/záhlaví/2018-09-25_NPM-PI-z.jpg

NA PRAVOU MÍRU: Článek “Pedagogická komora podporuje změny v inkluzi”

NA PRAVOU MÍRU

Článek “Pedagogická komora podporuje změny v inkluzi” obsahuje několik nepřesností, které se mají vztahovat k tzv. inkluzivní novele školského zákona, která platí od 1.9.2016.

PODÍVEJTE SE S NÁMI, V ČEM JE ČLÁNEK NEPŘESNÝ

  1. Podíl žáků se speciálními vzdělávacími potřebami navštěvujících speciální třídy ZŠ poklesl v ČR od roku 2010, kdy činil 48,8 %, na loňských 28,5 %.

Novela školského zákona platí od 1.9.2016, přičítat jí pokles dětí v speciálním školství od roku 2010 do 2016 tedy nelze. Jde pouze o děti  se smyslovým, tělesným, mentálním postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem. Nejde tedy o všechny děti se SVP, ale jen o kategorie uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona (před 1.9.2016 § 16 odst. 8). S údajem znevýhodnění podle § 16 ods. 9, SVP pracuje i statistika MŠMT, na kterou článek odkazuje.

Jde o dlouhodobý a kontinuální jev, který sahá před rok 2010. Právě ve školním roce 2010/2011 došlo k tomu, že se více dětí s vyjmenovanými handicapy (ne všechny děti se SVP!) vzdělávalo ve školách běžných než speciálních.

  1. Dříve bylo pravidlem, že žáka se závažnějšími speciálními vzdělávacími potřebami vyučoval speciální pedagog, který k tomu má kvalifikaci.

Jde o požadavky na kvalifikaci pedagogického pracovníka, který chce pracovat, nebo pracuje ve škole speciální, tedy ve škole jen pro děti se smyslovým, tělesným, mentálním postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem, ne všechny děti se SVP(!). Tyto kvalifikační předpoklady jsou stále stejné, nejsou vázány na handicapy dítěte, ale na druh školy, ve které pedagogický pracovník pracuje.

  1. O zřízení speciální třídy nemůže rozhodovat ředitel školy samostatně, ale musí žádat krajský úřad.

Speciální třídy v běžných školách mají status speciálního školství, jehož zřizovatelem je zpravidla kraj. Jde o kompetenci krajských úřadů, která souvisí se změnou územně správního členění státu v roce 2001, ne s tzv. inkluzivní novelou školského zákona od 1.9.2016. Ve školském zákoně je toto pravidlo právě ve vazbě na samosprávnou kompetenci krajů v oblasti speciálního školství od počátku změny v roce 2001, ne od 1.9.2016.

  1. Spádová škola musí přijmout žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, i když nemá podmínky k odborné péči o něj.

Povinnost škol s určeným spádovým obvodem přijímat k základnímu vzdělávání a plnění povinné školní docházky všech dětí s trvalým pobytem ve spádové oblasti školy obsahuje nejen platný školský zákon od počátku v roce 2004, ale obsahoval ji i školský zákon z roku 1984 a školské právní předpisy předcházející.

Před 1.9.2016 školský zákon neobsahoval žádná pravidla pro vzdělávání dětí se SVP, obsahoval pouze možnost používat podpůrná opatření. Ta nebyla definována a ani nebylo určeno, co podpůrné opatření je, a co ne. Také neexistovalo jejich finanční nacenění.

  1. Školy se snaží zajistit vzdělávání dětí se SVP až dodatečně přes tzv. podpůrná opatření, což je administrativně náročný proces, který trvá řadu měsíců.

Až do počátku září 2016 nemělo žádné dítě nárok na žádné financování jakéhokoli podpůrného opatření. Asistenty pedagoga financovaly krajské úřady, které používaly vlastní nezávazné postupy. Jediným kritériem byla ochota krajů platy asistentů pedagoga financovat. Další platbou byl příspěvek k tzv. krajskému normativu na zdravotní postižení, ne na všechny SVP dítěte. Ten dostávaly školy jednou ročně pouze na děti s mentálním, tělesným, smyslovým postižením, závažnými poruchami učení a chování a nebo s autismem. Jiné financování neexistovalo a školy nemusely dítěti poskytovat žádné podpůrné opatření.

Naopak od 1.9.2016 školský zákon nově definuje, co je podpůrné opatření, určuje jeho druhy a ve stupních množství, jednotně stanovuje cenu každého stupně každého podpůrného opatření. A hlavně stanovuje nárok dítěte na poskytování podpůrných opatření, o kterých rozhodne PPP/SPC. Na takto přiznaná podpůrná opatření školy dostávají peníze přímo od státu. Procedura vyšetření v PPP/SPC nikdy nebyla záležitostí několika dnů, spíše týdnů až měsíců. 

Co se týče administrativy, pro školy a PPP/SPC je nejvíce zatěžující elektronický způsob práce (elektronické formuláře a výkaznictví podpůrných opatření), které jsou uživatelsky velmi nekomfortní. Toto není záležitost právních předpisů, ale technického provedení.