Informační kampaň k novému systému vzdělávání dětí s odlišnými vzdělávacími potřebami v základních otázkách a odpovědích: „Co všechno se mění u podpůrných opatření?“ (2. část)

08.11.2016 21:01

1. Jak zjistím, co je a co není podpůrné opatření?

Seznam podpůrných opatření nově obsahuje přímo školský zákon. Podpůrným opatřením je:

  • poradenská pomoc školy a školských poradenských zařízení (PPP/SPC),
  • úprava organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání a školských služeb, včetně zabezpečení výuky předmětů speciálně pedagogické péče,
  • použití kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a speciálních učebních pomůcek,
  • využívání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, využívání Braillova písma a podpůrných nebo náhradních komunikačních systémů,
  • poskytování vzdělávání nebo školských služeb v prostorách stavebně nebo technicky upravených,
  • vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu,
  • úprava očekávaných výstupů vzdělávání v mezích stanovených rámcovými vzdělávacími programy a akreditovanými vzdělávacími programy,
  • využití asistenta pedagoga a využití dalšího pedagogického pracovníka
  • využití, tlumočníka českého znakového jazyka a využití přepisovatele pro neslyšící,
  • možnost působení osob, které poskytují dítěti po dobu jeho pobytu ve škole nebo školském zařízení podporu podle jiných právních předpisů než jen školských,
  • prodloužení délky středního nebo vyššího odborného vzdělávání až o 2 roky,
  • úprava podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání.

Nic jiného podpůrným opatřením není.

 

2. Proč není „domácí vzdělávání“ podpůrné opatření?

Smyslem existence podpůrných opatření je vyrovnat odlišné vzdělávací potřeby dítěte vůči standardu vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu. Při „domácím vzdělávání“ se však dítě ve škole nevzdělává. „Domácí vzdělávání“ proto nevyrovnává potřeby dítěte v prostředí běžné školy, ale nastavuje je podle individuálních potřeb dítěte mimo prostředí školy. Proto není „domácí vzdělávání“ zařazeno do seznamu podpůrných opatření a proto také nemůže být jako podpůrné opatření ani přiznáno.   

3. Kdo rozhoduje, jaká a „kolik“ podpůrných opatření má dítě mít?

Druhy a množství podpůrných opatření určují PPP/SPC podle toho, jaké odlišné vzdělávací potřeby dítěte zjistí. Nikdo jiný nemůže do tohoto rozhodování zasahovat, s výjimkou dohody mezi rodičem a školou o poskytování jiného podpůrného opatření, které bude splňovat smysl podpory určené PPP/SPC. Se školou projednávají PPP/SPC podpůrná opatření před vydáním rozhodnutí („doporučení“) o podpůrných opatřeních hlavně proto, aby zjistily stav v konkrétní škole. Vyjádření školy přijmou PPP/ŠPZ pouze tehdy, když bude odpovídat vzdělávacím potřebám konkrétního dítěte. O druhu a množství podpůrných opatření tak rozhodují vždy PPP/SPC, ne škola.   

 

4. Je možné rozhodnutí o podpůrných opatřeních změnit?

Ano, rozhodnutí PPP/SPC o podpůrných opatřeních je možné změnit. První možností je se odvolat („požádat o revizi“) do 30 dnů proti rozhodnutí o podpůrných opatřeních k Národnímu ústavu pro vzdělávání (NÚV). Další možností je dohoda mezi rodiči a školou o tom, že škola poskytne dítěti jiné podpůrné opatření než určené PPP/SCP, které současně splňuje podmínku potřebné podpory dítěte.

 

5. Co mám dělat, pokud nesouhlasím se  změnou podpůrných opatření, které navrhla škola?

V tomto případě stačí nepodepisovat žádný dokument školy, který obsahuje jiná podpůrná opatření, nebo neobsahuje ta podpůrná opatření, která dítěti přiznaly PPP/SPC.

 

6. Může mít dítě s odlišnými vzdělávacími potřebami podpůrná opatření i v mateřské škole (MŠ) nebo ve školní družině (ŠD)?

Ano, dítě mohlo a nadále má mít podpůrná opatření i v MŠ a ŠD, přestože byla dosavadní praxe v těchto případech nejednotná. V obou případech jde formálně o vzdělávání, v případě MŠ o předškolní, v případě ŠD o tzv. zájmové. Protože jde o vzdělávání, poskytují se podpůrná opatření i těm, co se vzdělávají na středních školách.

 

7. V minulosti se stávalo, že jsme dopláceli asistenta pedagoga formou „dobrovolného“ daru pro školu. Bude potřeba si na podpůrná opatření připlácet i nadále?

Dítě s odlišnými vzdělávacími potřebami má nárok na podpůrná opatření, o kterých rozhodnou PPP/SPC. Podpůrná opatření neplatí rodič ale stát. Poté, co škola zapíše podpůrná opatření dítěte do školní matriky, získá finanční prostředky od krajského úřadu. Tomu je garantuje stát (MŠMT) jako státní dotaci. Proto nikdo nemůže tyto peníze použít na nic jiného. 

 

8. Co se stane s penězi, které na podpůrná opatření dostane škola a dítě přestoupí na jinou školu?

Obě školy zapíšou změnu do školní matriky. Škola, ze které rodiče dítě odhlásili, už nebude finanční prostředky dostávat, zatímco škola, do které dítě začalo chodit, je dostávat začne.

 

9. Může mít dítě podpůrná opatření v různých stupních?

Ano, protože je potřeba vyrovnat odlišné potřeby konkrétního dítěte. Nově se nerozlišují děti podle míry a druhu handicapu, ale rozlišují se právě podpůrná opatření. Pokud konkrétní dítě potřebuje více druhů podpůrných opatření, je velmi pravděpodobné, že některá z nich bude dítě využívat v různých stupních právě proto, aby mu byla poskytnuta taková podpora, jakou potřebuje. Podpůrná opatření se tak mohou poskytovat nejen samostatně či ve vzájemných kombinacích, ale i v různých stupních jednotlivých druhů podpůrných opatření. 

 

10. Připadá mi, že má dítě podpůrných opatření hodně, nebo málo. Co mohu udělat pro změnu této situace?

Nově se můžete do 30 dnů od převzetí zprávy a doporučení o přiznaných podpůrných opatřeních odvolat („požádat o revizi“) k Národnímu ústavu ve vzdělávání. Tím zahájíte revizi nastavení podpůrných opatření, kdy Národní ústav ve vzdělávání (revizní orgán) do dalších 30 dnů vydá revidované rozhodnutí o podpůrných opatřeních pro dítě. To platí, ať už má podle Vás dítě podpory více než je potřeba, méně než je potřeba, nebo má jiný druh podpory, než jaký je potřebný.

 

RZI-InformacniKampan-2-PO-web.priloha.pdf (124287)

Zpět