Příklady dobré praxe MŠMT: Arnošt Goldflam, divadelník

21.11.2016 15:55

Potkávat osoby se znevýhodněním pomáhá k vzájemnému porozumění

 

"Já pracuji na divadelním poli, kde se se zapojením osob se znevýhodněním již dávno potkáváme, například při dramatické výchově neslyšících a společných inscenacích s nimi, nebo při zapojení různých fyzických handicapů do divadelních představení," říká Arnošt Goldflam, jeden z nejznámějších českých divadelníků, oblíbený umělec mnoha talentů, autor více než osmdesáti divadelních her a dramatizací a řady knih určených zejména dětskému publiku. Dále také úspěšný režisér, divadelní i filmový herec a v neposlední řadě také profesor oboru dramatické umění na dvou našich hlavních divadelních akademiích - Janáčkově akademii múzických umění v Brně (JAMU) a Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze (DAMU).

 

„Sám jsem se do propagace podobných snah zapojil," dodává Arnošt Goldflam, který například v loňském roce natočil ve spolupráci s mladými lidmi s Downovým syndromem a jejich rodiči několik spotů u příležitosti připomenutí Mezinárodního dne Downova syndromu.  Tomu je v kalendáři vyhrazeno datum 21. března symbolizující podstatu této genetické anomálie - ztrojení jedenadvacátého chromozomu (proto 3-21).

 

Začlenění osob se znevýhodněním do společnosti Arnošt Goldflam považuje za přirozené a normální: „Čili zapojení osob se znevýhodněním není pro nás nic neznámého a přispívá to k prolínání obou světů a k většímu vzájemnému porozumění. Komunikací a spoluprací se z těchto záležitostí stává běžná věc, která nijak nevybočuje z běžného života."


Současnou snahu o plošné rozšíření společného vzdělávání a jeho finanční podporu jako první krok k lepšímu celospolečenskému přijetí a začlenění znevýhodněných osob pak Arnošt Goldflam považuje za užitečnou a zásadní pro lepší a kultivovanější společnost:  „Je ovšem jasné, že tomu tak není vždy a ve všech vrstvách společnosti a mnohdy je třeba být věci nápomocen. Pokud je to též podpořeno ze strany veřejné správy jak materiálně, tak personálně, pak by se to mohlo stát součástí běžného života společnosti a jeho kultivace. Je tomu ovšem třeba se strany státních orgánů věnovat tu náležitou podporu, pozornost a péči systematicky, trvale a kvalifikovaně." 

 

 

Další Příklady dobré praxe

Rozcestník Společné vzdělávání na stránkách MŠMT

Zpět