Výrok ombudsmana ohledně účasti dítěte ve školní družině a při stravování

30.06.2015 15:54

Podnět mi předložila stěžovatelka – matka, jako zákonná zástupkyně svého nezletilého syna, který je mimořádně nadaným dítětem s nadprůměrnou
inteligencí (IQ 130), ale zároveň i s poruchou autistického spektra (dále jen... „PAS“). Děti s diagnózou známou jako tzv. "Aspergerův syndrom" obtížně zvládají běžnou komunikaci s dětmi stejného věku a špatně se začleňují do kolektivu svých vrstevníků. V důsledku toho mohou mít snížené sebevědomí a jejich chování může vykazovat určité zvláštnosti. Syn stěžovatelky nastoupil v roce 2011 povinnou školní docházku a rodiče potřebovali, aby chodil do školní družiny, protože oba vykonávali zaměstnání. Rodina navíc nebydlela v místě školy a všichni její členové denně dojížděli za prací (a do školy) cca 20 km.
 

Stěžovatelka uvedla, že škola neumožnila jejímu synovi pobyt ve školní družině s odůvodněním, že bez přítomnosti asistenta pedagoga to není možné
z důvodu bezpečnosti dětí (syn stěžovatelky měl v té době doporučení školského poradenského zařízení na asistenta pedagoga pouze na 10 hodin týdně do výuky).
Do vnitřního řádu školní družiny bylo vloženo pravidlo, podle něhož nemohly být do školní družiny na dané základní škole nadále přijímáni žáci s diagnostikovanými poruchami chování ani žáci s potřebou asistentské péče. Stěžovatelce po neúspěšném jednání se zástupci školy pod tlakem okolností nezbylo, než svého syna z družiny odhlásit a hledat jinou školu, přestože pro děti s PAS jsou časté změny prostředí nežádoucí a mimořádně stresující.
Po prošetření věci jsem dospěla k závěru, že zavedení obecného pravidla o nepřijímání žáků vyžadující asistentskou péči nebo žáky s diagnostikovanou
poruchou chování do školní družiny představuje přímou diskriminaci z důvodu zdravotního postižení. Zákaz diskriminace v přístupu a poskytování vzdělání podle antidiskriminačního zákona a školských předpisů se vztahuje i na školní družinu. Školní družina je integrální součástí základní školy, v níž se uskutečňuje zájmové vzdělávání (§ 111 odst. 1 školského zákona).


Pravděpodobně se sice jednalo o exces, neboť šetřená škola ve skutečnosti vzdělává na obou stupních velký počet dětí se zdravotním postižením
a znevýhodněním, v případě stěžovatelky však komunikace se zástupci školy a zákonnými zástupci školy zjevně selhala a namísto hledání konstruktivního
řešení vyústila v diskriminaci. V tomto případě mělo znemožnění využití zájmového vzdělávání dítěte v družině v odpoledních hodinách velmi negativní dopady i do profesního života stěžovatelky. V důsledku obtíží se zajištěním péče o svého nezletilého syna totiž nakonec přišla o zaměstnání. Byla jsem informována, že stěžovatelka zvažuje podání antidiskriminační žaloby jak proti svému bývalému zaměstnavateli, tak i proti škole. Možnost alternativního řešení sporu formou mediace stěžovatelka už dříve odmítla.

Zpráva za 4.čtvrtletí roku 2014:

 

viz strana 11

http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/zpravy_pro_poslaneckou_snemovnu/Ctvrtletky/2014-04-Q-web.pdf

 

Zpět